Aby co nejvíce dětí vyrůstalo
v bezpečném prostředí rodiny
Nabízíme pomoc krajům se systémovými změnami
Hledáme kroky k úspěšné transformaci ústavní péče
Finančně podporujeme systémové změny
Aktivně spolupracujeme s ostatními subjekty
Co děláme?
Kraje mají skutečně moc změnit život ohrožených dětí. A naší snahou je jim v tomto těžkém úkolu nabídnout pomoc a spolupráci.
Analýza a dobré naplánování změn je základem úspěšné změny. Nabízíme krajům naše dlouholeté zkušenosti právě v této oblasti. Máme zkušenosti s vypracováním analýz zaměřených na fungování preventivních služeb, náhradní péče i ústavní péče, které slouží jako podklady pro vytvoření strategie nutné ke změně systému. Máme zkušenosti s přípravou i podporou při přechodu pobytové péče z ústavních zařízení na malé pobytové služby. Naše spolupráce funguje velmi individuálně, nenabízíme jeden unifikovaný produkt, ale reagujeme na aktuální situaci a potřeby daného kraje.
Propojujeme kraje a nabízíme různé možnosti, jak šířit příklady dobré praxe. Každý kraj má totiž co nabídnout.
Nikdo nezpochybňuje, že prevence ve zdravotnictví je něco, co je potřebné. Preventivní prohlídky pomáhají sledovat, zda jsou lidé zdraví, předcházet nemocem a sledovat, zda je vývoj dětí v pořádku. Prevence je levnější než léčení nemocí. To samé platí pro preventivní služby v sociální oblasti. Pomáhají řešit problémy v rodině včas a v mnoha případech tak předejít tomu, aby muselo dojít k odebrání dítěte. A kromě toho, že fungující systém preventivních služeb pomáhá udržet rodiny pohromadě, je to pro stát levnější než řešit až následky formou hledání náhradní rodiny či financování pobytové péče. Strategie rozvoje preventivních služeb postavená na podrobné znalosti regionu je základním kamenem úspěšné změny systému vedoucí ke snižování počtu dětí odebíraných z rodin.
Česká legislativa zná mnoho typů sociálních služeb a za posledních 20 let došlo k jejich velkému rozvoji a profesionalizaci. Stále jich však není dostatek a nedokážou pokrýt potřeby ohrožených rodin v dostatečné míře. V některých regionech jsou služby nedostupné úplně nebo jejich kapacity naplněné. Rodina, která se dostane do krizové situace se nemá na koho obrátit. Analýza situace v kraji zahrnující podrobné vyhodnocení, jaké služby jsou v kraji potřeba a jejich naplánování je základním kamenem pro zajištění fungujícího systému sítě služeb pro ohrožené rodiny s dětmi.
Státní systém financování služeb je nedostatečný. Chybí víceleté financování, které by zajistilo jistotu a stabilitu. V současné době služby každoročně žádají o finance na další rok, ale až na začátku daného roku se dovědí, kolik skutečně dostanou. Peníze reálně přijdou únoru či březnu. Proto sociální služby velmi těžko plánují svůj provoz, např. aby měly dostatečné kapacity, které odpovídají potřebám v regionu. V případě sociálních služeb pro ohrožené rodiny (sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi) je navíc téměř polovina z nákladů financována z dotací Evropské unie. I přesto se může kraj rozhodnout investovat do rozvoje preventivních služeb, jako to učinil např. Pardubický nebo Zlínský kraj, a posílit tak síť služeb, které mohou pomáhat rodinám v terénu. Peníze, které kraje dostávají na sociální služby ze státního rozpočtu, totiž kraje přerozdělují mezi jednotlivé služby podle svého uvážení.
Některé děti ve svých rodinách vyrůstat nemohou, potřebují rodinu náhradní. Náhradní rodičovství může mít různé formy (podívejte se na www.hledamerodice.cz). V pěstounské péči aktuálně vyrůstá téměř 16 tisíc dětí. Každý rok k nim přibývá přibližně dalších 400. Krajské úřady mají na starosti vyhledávání zájemců o pěstounství i jejich přípravu, aby se pěstouny mohli stát. Vyhledávání pěstounů je náročný proces, který nelze dělat nahodile a jednorázově. Kraj potřebuje analýzu situace dlouhodobou strategii vyhledávání pěstounů nejlépe zaměřenou i na vyhledávání náhradních rodičů pro specifické skupiny dětí.
V České republice je celkem 138 dětských domovů, z toho 128 zřizují kraje. V systému péče o ohrožené děti má i pobytová péče své místo, i když je třeba mít na paměti, že umístění dítěte do ústavní péče je ze zákona až tou poslední možností. Kraje jako zřizovatelé mají možnost rozhodnout o tom, jak bude jejich pobytová péče vypadat. Protože se nemusí jednat o dětské domovy tak, jak je známe. Tedy budovy pro desítky dětí rozdělené do rodinných skupinek, kde kromě tet a strýců pracuje velké množství zaměstnanců, kteří se starají o provoz. Dětský domov může fungovat v samostatných bytech, kdy děti spolu s vychovateli mají mnohem více možností přiblížit svůj život chodu běžné domácnosti. A to je ta nejlepší varianta, pokud tedy vůbec má dítě být v ústavu.
Zapojené kraje
V rámci spolupráce s Magistrátem hlavního města Prahy jsme vytvořili Strategii systému péče o ohrožené děti do roku 2030 Hlavního města Prahy. Strategie mapuje situaci v oblasti práce s ohroženými dětmi, vize a cíle v oblasti péče o ohrožené děti a děti se zvýšenými potřebami. Konkrétně se Strategie zaměřuje na ohrožené děti podle § 6 zákona o sociálně-právní ochraně a jejich rodiny, děti vyrůstající mimo vlastní rodinu a děti s postižením a jejich rodiny. Analýza porovnává nabídku služeb s potřebami cílových skupin a na základě tohoto srovnání navrhuje plán a doporučení, na co by se měl MHMP zaměřit, aby rozvinul a zlepšil systém služeb pro ohrožené děti na svém území a zajistil jejich dostupnost pro ty, kterým jsou určeny. Analytická část byla postavena nejen na veřejně dostupných datech, alei na datech sebraných od SPOD a sociálních služeb speciálně pro tuto Strategii a rozhovorech s odborníky v dané oblasti. Postupně pak byla navržena Strategie do roku 2030, která v sobě propojuje návrhy řešení, která jsou spíše naléhavá, ale i ta řešení, která pomohou lépe zvládnout změny ve společnosti, které se v příštích letech očekávají. Strategie je nástroj pro strukturované řízení změn v dané oblasti, neobsahuje detailní kvantitativní indikátory, spíše staví na milnících, jejichž dosažení postupně posouvá vpřed všechny zmiňované cílové skupiny, služby a procesy.
Spolupráce v Jihočeském kraji se zaměřuje na dvě roviny. Tou první je podpora probíhající transformace dětských domovů, a to příprava transformačních plánů, konzultace individuálních situací dětí a také přehodnocování situace dětí ve spolupráci s příslušnými OSPOD. Přehodnocování dětí je realizováno s cílem případných alternativ řešení situace dětí, zejména pokud jde o návrat dětí do rodin. Konzultací s řediteli DD byly vytipovány děti, u kterých by připadal v úvahu návrat k rodině. Připravujeme spolupráci na možnosti návratu některých dětí zvažovány v navazujícím pokračování spolupráce Nadace a JČK (nové opatření směřující k podpoře spolupráce sociálních pracovníků zařízení, OSPOD a kurátorů pro dospělé). Další cílovou skupinou, na kterou bude zaměřena pozornost v souvislosti s nastavením vhodného a bezpečného typu péče, včetně uvolnění kapacit dětských domovů, je skupina mladistvých starších 16 let. Druhá rovina se zaměřuje na nastavení a rozvoj preventivních služeb s cílem včasné pomoci rodinám a zamezení odebírání dětí zajištěním jiných alternativ. Mezi aktivity patří vypracování strategických materiálů, jako je analýza systému a situace, strategie v oblasti péče o ohrožené děti a navazující akční plán.
V rámci spolupráce s krajem vznikla Analýza systému péče o ohrožené děti (čtěte zde https://8000duvodu.cz/analyzy-zpravy/krajske-analyzy) se zaměřením na zjištění, jak je na území Karlovarského kraje realizována sociální práce s rodinami, které přicházejí o bydlení. Právě složitá bytová situace bývá v mnoha případech hlavním problémem, které ohrožené rodiny řeší. Analýza zároveň blíže zkoumá údaje každoročně uváděné orgány sociálně-právní ochrany dětí v kraji o dětech týraných, zneužívaných a zanedbávaných. Součástí jsou doporučení směrem ke kraji, která vyplývají ze zjištěných dat a jejich zpracování. Analýza by měla sloužit jako jeden ze strategických dokumentů kraje vedoucí k plánování rozvoje komunitních služeb i transformace služeb pobytových. Na analýzu navázalo zpracování Krajské strategie pro kraj v oblasti rozvoje služeb pro ohrožené rodiny s dětmi. Součástí spolupráce byly také odborné konzultaci v rámci nastavování služeb pro rodiče, kteří sami v dětství prošly traumatem, a na rozvoji služeb pro rodiče zaměřené na posílení rodičovských kompetencí. Odborné konzultace byly poskytnuty kraji také při tvorbě transformačního plánu DOZP – plán na přestěhování dětské skupiny z velkého DOZP do samostatného bytu v komunitě s cílem poskytnout dětem možnost vyrůstat v rodinném prostředí mimo zařízení, kde doposud žily společně s dospělými. Samotné zajištění bytu a stěhování dětí probíhá v rámci projektu NPO.
Nadace v rámci spolupráce financovala zpracování strategického plánu transformace péče o ohrožené děti v kraji. Strategie transformace je zaměřená na proměnu ústavních zařízení pro děti na komunitní pobytové služby s podporou terénních a ambulantních služeb.
Pro Liberecký kraj byla zpracována analýza zaměřená na systém služeb pro děti s postižením (čtěte zde https://8000duvodu.cz/analyzy-zpravy/krajske-analyzy). Analýza popisuje situaci v kraji: dostupnost služeb, potřeby cílové skupiny, služby, které rodiny s dětmi s postižením Materiál slouží jako základní dokument pro rozvoj sítě sociálních služeb v kraji. Při zpracování analýzy jsme vycházeli nejen z veřejněn dostupných dat a evidencí zejména MŠMT, MZd a MPSV, ale i z dat sebraných speciálně pro tuto analýzu. Osloveny byly všechny SPOD v kraji, dále byly zapojeni poskytovatelé služeb pro rodiny s dětmi s postižením i samotní rodiče dětí. Součástí Analýzy je také stock and flow analýza pobytových ústavních zařízení poskytující služby i dětem s postižením. Analýza obsahuje konkrétní doporučení pro kraj založené na zjištěných skutečnostech, které by řešily výzvy v oblasti péče o ohrožené děti a vedly k naplňování potřeb rodin s dětmi s postižením a udržitelnosti systému.
Nadace kofinancovala kvalitativní a kvantitativní analýzy pěstounské péče na přechodnou dobu (čtěte zde https://8000duvodu.cz/analyzy-zpravy/krajske-analyzy).
V rámci další spolupráce poskytla Nadace odborné poradenství a konzultace v rámci projektu MSK Profesionalizace systému péče o ohrožené děti v Moravskoslezském kraji. Konzultace se zaměřovaly zejména na nastavení multidisciplinární spolupráce a podpory odborníků z jiných oblastí v identifikace ohroženého dítěte. Celkem bylo vytvořeno šest multidisciplinárních týmů, které odpovídaly územím bývalých okresů. Konzultace probíhaly k průběhu a obsahu setkání těchto multidisciplinárních týmů a zjišťování potřeb aktérů v oblasti ohrožených dětí. Mimo jiné byla definována témata společného vzdělávání účastníků multidisciplinárních týmů, došlo k zasíťování aktérů, kteří pracují s dětmi do šesti let. Další konzultaci směřovaly k profesionalizaci náhradní rodinné péče a nastavení efektivního systému realizace PPPD v MSK a kontrolních mechanismů výkonu PPPD v souladu s platnou legislativou státu i doporučení MSK.
V rámci spolupráce v Olomouckém kraji Nadace zpracovala dvě analýzy zaměřené na systém péče o ohrožené děti (děti spadající pod sociálně-právní ochranu dětí) a na systém péče o děti s postižením (čtěte zde https://8000duvodu.cz/analyzy-zpravy/krajske-analyzy). Obě popisují stávající situaci, existující služby i služby, které v kraji chybí a je potřeba je zajistit. Na analýzy navázalo vytvoření strategických materiálů k zajištění realizace doporučení z Analýzy – byla vytvořena Strategie a z ní vycházející akční plán. Obojí bylo přijato krajem a materiály jsou dostupné na webových stránkách kraje.
V rámci spolupráce působíme také jako odborní konzultanti pro krajské dětské domovy, které procházejí transformací. Celkem by transformací mělo v prvních dvou fázích projít celkem 8 zařízení. Součástí podpor je příprava transformačních plánů, vzdělávání pracovníků – managementu i pracovníků v přímé péči (např. DI, vztahová vazba či trauma) a jejich příprava na stěhování, vyhodnocování potřeb dětí i příprava monitoringu stěhování a vyhodnocení dětí před a po stěhování do nových domácností.
Další spolupráce by měla směřovat k prevenci a včasné podpoře ohrožených rodin s cílem nastavit systém podpory na úrovni ORP.
S Pardubickým krajem pojí Nadaci dlouholetá spolupráce a realizace mnoha společných aktivit, mezi něž patří:
- Vznik Strategie transformace péče o ohrožené děti
- Podpora krajského koordinátora transformace
- Odborné konference zaměřené na představení dobré praxe transformace ústavní péče pro děti
- Film o transformaci dětských domovů (ke zhlédnutí zde https://www.8000duvodu.cz/filmy)
Pro kraj Vysočina jsme zpracovali Analýzu zaměřenou na systém služeb pro děti s postižením (čtěte zde https://8000duvodu.cz/analyzy-zpravy/krajske-analyzy). Analýza mapuje situaci v kraji, dostupnost služeb, omezení a chybějící služby či potřeby rodin a dětí. Materiál slouží jako strategický dokument pro rozvoj sítě sociálních služeb v kraji. Na Analýzy navázalo vypracování Strategie a Akčního plánu (oba dokumenty jsou dostupné na webových stránkách kraje) s cílem naplnění doporučení z analýzy. Součástí spolupráce v rámci Iniciativy je také odborná podpora, kterou kraji poskytujeme v rámci transformace Domova pro osoby se se zdravotním postižením Černovice. Cílem je zajistit rodinné prostředí pro děti umístěné v DOZP a připravit je i pracovníky na stěhování do transformovaných domácností mimo zařízení.
Nadace podporuje v kraji rozvoj a posílení náhradní péče formou financování krajské koordinátorky náboru pěstounů, která zajišťuje v kraji osvětu, nábor pěstounů či krajské kampaně.
Bludný kruh ústavní péče
Děti rodičů, kteří vyrůstali v ústavech, často znovu v ústavech končí.
Odebrání původní rodině
Až 2000 dětí ročně je soudem odebráno ze svých rodin. Nejčastějším důvodem odebrání dítěte z původní rodiny je zanedbání výchovy. Dítěti chybí například dostatečná strava, bydlení, hygiena nebo zdravotní péče. Rodiče často neví, jak se o dítě postarat, protože se to sami neměli od koho naučit. Nebo v některých případech dítě dokonce nechtějí.
Umístění do ústavní péče
36 ze 100 dětí, které musely opustit původní rodiny, vyrůstá v ústavech. Každé čtvrté dítě v ústavní péči je mladší 6 let. Právě pro tyto děti může mít absence vztahu s rodičem nebo alespoň s náhradním rodičem fatální důsledky. S vychovatelkou v třísměnném provozu, která se stará o dalších až 8 dětí, si nemůže vytvořit takový vztah, který potřebuje pro svůj vývoj. V dospělosti je u dětí, které prošly ústavní péčí, významně vyšší výskyt duševních problémů a poruch.
Poruchy vývoje
Z dosavadních studií vyplývá, že u řady dětí v ústavní výchově může být velmi negativně ovlivněn psychický a sociální vývoj. U dětí může docházet k pomalejšímu vývoji řeči, problematickému vývoji sociálních dovedností jako navazování a udržování vztahů. Velmi významně může být ovlivněno jejich sebevědomí a tím i jejich celoživotní perspektiva – životní spokojenost, úspěšnost v práci i ve vztazích.
bludný kruh se znovu opakuje
Co se stane, když se takovému člověku narodí dítě? Přestože chce svým dětem všechno vynahradit, chybí mu dovednosti. Nikdy neviděl, jak funguje běžná rodina. Jak se řeší i ty nejběžnější problémy, natož velké. Řada mladých lidí, kteří projdou ústavní péčí má automaticky nálepku, že selžou. Nedostává se jim dostatečné podpory a soud jim z toho důvodu může dítě odebrat. Jsme v bludném kruhu.
Naše cíle
Podporovat původní rodiny, aby děti zůstaly s rodiči.
Přestat umisťovat děti do 7 let věku do ústavů a upřednostňovat náhradní rodiny.
Minimalizovat pobyt v ústavní péči na dobu nezbytně nutnou.
Sjednotit instituce, které se zabývají péčí o ohrožené děti, aby změny probíhalY rychleji.
O nás
Iniciativa 8000důvodů je projektem Nadace J&T s podporou Hledáme rodiče o.p.s.. 8 000 dětí v ústavní péči je 8 000 důvodů ke změně. Po kampaních Odsouzeni a Hledáme rodiče je to přirozeně další krok.
Stáhněte si naše logo.
Kontakt po média:
Barbora Křižanová
krizanova@nadacejt.cz
Tel.: +420 603 170 944
Sociální selhání v dospělosti
Zhruba 1000 dětí každý rok opustí dětské domovy. Pro ně je to velký krok do neznámého světa, oproti vrstevníkům, kteří vyrostli v rodinách. Jsou na většinu věcí sami. Chybí jim rodina, přátelé, kteří by s nimi řešili malé i velké problémy. Nesou si s sebou problémy s nízkým sebevědomím. Nejhorším, relativně častým scénářem je, že skončí bez domova.