Na tyto a další otázky odpovídá Analýza pěstounské péče na přechodnou dobu v Moravskoslezském kraji, která vznikla v rámci spolupráce Iniciativy 8000důvodů s Moravskoslezským krajem.
Cílem analýzy bylo popsat současnou podobu výkonu tohoto typu péče v kraji z hlediska charakteristik jejich aktérů, tedy i pěstounů. První část analýzy zjišťovala, jaké jsou základní charakteristiky pěstounů, kteří byli zařazeni do evidence v letech 2012 až 2020. Analýza se zaměřila na zjištění toho, kdo je pěstoun, jaké má charakteristiky, o jaké děti pečuje, jaké jsou jeho motivace, potřeby, očekávání. A proč právě v Moravskoslezském kraji? Protože v rámci České republiky je zde evidováno nejvíce pěstounů na přechodnou dobu.
Výzkumníci společnosti SocioFactor s.r.o po dobu několika měsíců získávali data a informace z prostředí pěstounů, dětí umístěných do pěstounské péče a doprovázejících organizací. Data vycházela jednak z podrobného studia materiálů poskytnutých Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, jednak z přímé komunikace s pěstouny na přechodnou dobu a zaměstnanci doprovázejících organizací.
A jaký tedy je typický pěstoun?
Typický pěstoun je vlastně pěstounka. Přestože o pěstounství mohou žádat ženy, muži či páry, nejčastěji se pěstounkami stávají ženy. Jsou to ženy často vdané nebo žijící v dlouhodobém partnerském vztahu. Do registru pěstounů je však žena zapsána sama.
Typický pěstoun je nejčastěji středoškolák s absolvovanou maturitou. Během studia materiálů i během rozhovorů s pěstouny se ukázalo, že pracovní zaměření je velmi různé. Pěstouni pracují ve službách či školství, v technických profesích (stavebnictví, technické výrobě) i v administrativě.
Ženy či partneři odhodlaní stát se pěstouny na přechodnou dobu se rozhodují okolo čtyřicátého roku svého věku. Můžeme říci, že jde o období bilancováni a prázdnoty, kdy vlastní děti již domácnost opustily nebo již nejsou závislé na péči rodiče. Někdy bývá toto označováno jako syndrom opuštěného hnízda.
Hlavní zjištění:
- od roku 2006 do 31. 12. 2020 vykonávalo profesi 159 pěstounských párů a jednotlivců - 94 pěstounů jednotlivců, 65 pěstounských párů,
- průměrná délka posouzení žádosti činí 15 měsíců,
- častěji jsou zastoupeny ženy (71 %),
- téměř polovina pěstounů (47,8 %) je ve věku 41 až 50 let, druhá největší část je ve věku 51 až 60 let (39 %),
- pěstouni dosahují středoškolského vzdělání (84,1 %),
Motivace k pěstounství
K pěstounství jsou žadatelé motivováni zejména touhou pomáhat dětem. Právě snaha pomoci dětem a umožnit jim vyrůstat mimo ústavním prostředí, nabídnout láskyplný domov a individuální péči, byly budoucími pěstouny nejčastěji uváděné odpovědi.
Motivace je spojena také s pracovním uplatněním. Budoucí pěstouni považují výkon PPPD za smysluplné povolání, vidí v něm možnost seberealizace, vlastní potřebnost. V období, kdy vlastní děti odrůstají, potřebují méně aktivní péče a více volnosti, se u rodičů objeví potřeba dále pečovat o někoho jiného. Pěstoun může dítěti něco nabídnout, předat své zkušenosti. Pěstounství bývá dále spojováno s hledáním smyslu života, zpestřením rodinného života nebo vírou a osobním přesvědčením.
Hlavní motivace k pěstounství:
- Pomoc dětem (rušení ústavní výchovy)
- Smysluplné povolání, práce s dětmi, seberealizace
- Potřeba pečovat, možnost pečovat o někoho i po odchodu vlastních dětí
- Vědomí, že mám co dětem nabídnout, předávání zkušeností.
Toto je jen část zjištění, které Analýza pěstounské péče na přechodnou dobu v Moravskoslezském kraji přináší. V dalších částech analýzy je možno získat další podložená data jak o dětech, které jsou do PPPD umisťovány, tak o potřebách pěstounů na přechodnou dobu.
Jsme si vědomi skutečnosti, že tato analýza by nemohla vzniknout bez otevřenosti, ochoty a upřímného zájmu pěstounů na přechodnou dobu. Děkujeme jim za velmi milá setkání během dvoudenních pobytů a všechna sdělení, která výzkumníkům poskytli a neváhali se o ně podělit. Ceníme si nasazení pěstounů v diskusních skupinách, ochoty si naslouchat a porozumět, ale také podpory jejich blízkých, kteří jim vytvořili podmínky k tomu, aby se mohli diskusí zúčastnit.
Děkujeme.
Helena Topinková za tým výzkumníků SocioFactor s.r.o.
Celou analýzu si můžete stáhnout níže pod textem.
Co je pěstounská péče na přechodnou dobu?
Pěstounská péče na přechodnou dobu má zajistit dítěti péči v situaci, kdy se o něj vlastní rodina nedokáže či nemůže postarat. Je to forma náhradní péče o dítě, která je vymezena zákonem (Zákon č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí). Pěstounská péče na přechodnou dobu je přechodné a dočasné řešení konkrétní situace, kdy by dítě jinak muselo být umístěno do ústavního zařízení. V praxi jde o situace, kdy rodič z nějakého důvodu není schopen o dítě pečovat. Po dobu umístění dítěte do přechodné pěstounské péče se hledá trvalé řešení jeho situace. Může dojít k vyřešení a zlepšení situace v rodině a dítě se může vrátit domů, nebo dítě jde do náhradní rodinné péče – osvojení nebo pěstounské péče.
Evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, vede vždy příslušný krajský úřad. Do této evidence se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro výkon péče o dítě, včetně péče o dítě krátce po jeho narození.
Pokud se chcete stát pěstounem, je potřeba počítat s dlouhým obdobím příprav na výkon této profese. Období od podání žádosti po její schválení v sobě snoubí řadu procesů, od návštěv, pohovorů, psychologických posouzení až po vzdělávání. Doba schvalování žádosti trvá přibližně sedm měsíců až jeden rok.
