Analýza vznikla v rámci spolupráce mezi Karlovarským krajem a Nadací J&T s cílem zmapovat, jak je na území Karlovarského kraje realizována sociální práce s rodinami, které přicházejí o bydlení, s cílem zamezit odebírání dětí a jaké jsou příčiny ztráty bydlení a dále jaké jsou okolnosti zařazování dětí ohrožených týráním, zneužíváním a zanedbáváním do evidence orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
• Karlovarský kraj je krajem s vysokou mírou sociálního vyloučení a s ním souvisejících sociálních problémů – s bydlením, exekucemi, chudobou, kriminalitou a užíváním omamných látek.
• Ze socioekonomických důvodů vyplývají i časté příčiny ohrožení rodin a dětí. Mezi nejčastější identifikované příčiny patří:
a) Nedostatečné bydlení
b) Nezaměstnanost
c) Nedostatečná finanční gramotnost
d) Neinformovanost rodičů – „neumějí si včas říkat o pomoc“
e) Nedostatečně rozvinuté rodičovské kompetence, přenos generačního traumatu
f) Výskyt závislostí u rodičů, ale i dětí
• V Karlovarském kraji žije přibližně 56 tisíc dětí, z toho osm tisíc dětí je ohroženo zanedbáním a tři tisíce dětí mohou vykazovat rysy náročného chování. Z těchto dětí se část dostane do péče OSPOD a je vykazována v ročních výkazech Karlovarského kraje. V roce 2022 měl OSPOD KK v evidenci přibližně 3,5 tisíce případů. Za rok 2022 a první polovinu roku 2023 bylo v rámci kraje odebráno celkem více než 200 dětí.
• V kraji se dlouhodobě odebírá více dětí z rodinného prostředí, než je obvyklé v ČR. Z jednoho tisíce dětí se zpravidla v ČR odeberou dvě děti. Naproti tomu v Karlovarském kraji odejmou přibližně tři děti z tisíce. Výrazně častěji (než je běžné v ČR) se v kraji odebírají děti z důvodu zanedbání péče. Zároveň je však důležité říct, že míra výskytu CAN je v kraji stejná jako v ostatních krajích ČR.
• S vysokou mírou odebírání dětí souvisí i vysoká naplněnost ústavní péče v kraji (dětské domovy, ZDVOP apod.).
• Náročnou situaci kraj zná a snaží se jí čelit navyšováním kapacit zejména preventivních sociálních služeb (které však v méně dostupných oblastech stále nestačí) a nastavením multidisciplinární spolupráce s klíčovými aktéry (vzdělávacími institucemi, policií, zdravotnictvím, poskytovateli sociálních služeb).
• Jednotliví aktéři systému péče o ohrožené děti, krajský úřad, OSPOD, neziskové organizace, se shodují na potřebě zlepšit životní podmínky ohrožených rodin. Akcentují nutnost podpory formou preventivních aktivit (odborné poradenství, SAS, NDZM i činnosti OSPOD).
• Kraj v současnosti realizuje meziresortní projekty založené na spolupráci sociálního, školského a zdravotního sektoru.
Pokud vás tato analýza zajímá, můžete si dokument stáhnout níže pod textem nebo na stránkách kraje: www.kr-karlovarsky.cz/analyza
