Za posledních 9 let zemřelo v rodinách na následky násilí 48 dětí, 900 jich má trvalé zdravotní následky a přes 18 tisíc potřebovalo péči psychologa. „Tato čísla jasně ukazují, že již není možné řešení situace dále odkládat,“ říká Eva Petrová, zástupkyně vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva.
Ochraně dětí se věnujete prakticky celou svou profesní kariéru. Co je vlastně vaší náplní práce v kanceláři zmocněnce?
Vládní zmocněnec spolu se svou kanceláří zastupuje Českou republiku jakožto demokratický právní stát dodržující lidská práva a základní svobody v řízeních o individuálních i mezistátních stížnostech před Evropským soudem pro lidská práva, kolektivních stížnostech před Evropským výborem pro sociální práva a o individuálních oznámeních před lidskoprávními výbory OSN. Jsme vlastně takovou advokátní kanceláří státu. Zastupuje Českou republiku též v řízeních o výkonu rozhodnutí vydaných v těchto řízeních.
Jak se vaše činnost propisuje do českého prostředí?
Zajišťujeme výkon rozhodnutí mezinárodních orgánů ochrany lidských práv. O rozhodnutích evropského soudu a významných judikátech informujeme prostřednictvím našeho webu Mezisoudy.cz a ve čtvrtletním zpravodaji. V něm také informujeme o nových stížnostech, které Evropský soud pro lidská práva zaslal vládě k vyjádření, a mnohém dalším. Vyjadřujeme se ke slučitelnosti vybraných návrhů právních předpisů v Česku s ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech a dalších mezinárodních úmluv o ochraně lidských práv a základních svobod.
Pracovníci kanceláře také přednášejí a vedou semináře na téma judikatury Evropského soudu a dalších mezinárodních závazků České republiky v oblasti lidských práv pro soudce, státní zástupce a další odborníky, jakož i pro studenty právnických fakult. Vládní zmocněnec je členem Rady vlády pro lidská práva a pracovníci kanceláře jsou členy výborů zřizovaných touto Radou. Kancelář je také zapojena do činnosti expertních výborů a pracovních skupin Rady Evropy.
Již přes dva roky vedete vládní výbor pro práva dítěte, jehož jste předtím byla dlouholetou členkou. Jak může výbor ovlivnit směřování péče o ohrožené děti v Česku?
Výbor Rady vlády pro lidská práva je stálým orgánem Rady vlády pro lidská práva. Výbor se schází několikrát ročně a diskutuje nad nejrůznějšími palčivými otázkami v oblasti práv dětí a rodinného práva. Členy a členkami Výboru jsou zástupci ústředních orgánů státní správy, představitelé občanské a odborné veřejnosti a akademické obce. Členem Výboru je mezi jinými i Nadace J&T. Na zasedání Výboru také pravidelně zveme hostky a hosty k projednávaným tématům.
Výbor dává Radě podněty ke zvýšení úrovně stavu a dodržování lidských práv v České republice. Podílí se na vypracování Zprávy o stavu lidských práv v České republice a zpracovává pro Radu návrhy dílčích a systémových opatření pro zlepšení dodržování stavu lidských práv. Výbor se například angažoval v prosazení věkového limitu pro umísťování dětí do ústavní péče nebo aby zákonodárci přijali novou legislativu, ve které bude výslovně zakotvena nepřijatelnost tělesného trestání dětí. Výbor může v případě potřeby ustanovit pracovní skupinu za účelem zpracování podkladu k určitému tématu nebo otázce. Jedná se o významnou odbornou platformu, jejíž členové a členky jsou také nositelkami a nositeli témat na svých pracovních působištích a výrazně přispívají k šíření povědomí o právech dětí. Ráda bych ocenila práci členek a členů výboru a poděkovala jim za jejich nasazení a zájem o práva dětí.
Vy sama se ve své pozici věnujete mnoha tématům týkajících se ochrany dětí, která dnes považujete za nejpalčivější? Kde stát nejvíce pokulhává?
Za mě je naprosto nezbytná propracovaná a dobře fungující primární prevence v rodinách. Výrazným zásahům do života rodiny bychom měli především předcházet a soustředit se na práci s biologickou rodinou a podpořit ji. Systém ochrany dětí v Česku funguje nelogicky. Na problém se nejprve díváme a zasáhneme až v době, kdy nabude rozměrů, které se nedají jednoduše řešit. Systém péče o ohrožené děti je třeba výrazně zefektivnit.
Po mnoha letech usilovné snahy odborníků skoncujeme s umísťováním malých dětí do ústavních zařízení. Tzv. kojenecké ústavy končí k 31. prosinci letošního roku a napříště je třeba pro malé děti hledat jiné řešení než ústavní výchovu.
Věřím, že se podaří schválit novelu občanského zákoníku, ve které se jasně vymezíme proti tělesnému trestání dětí a dáme tak jasný vzkaz, že jakékoli násilí na dětech je naprosto nepřijatelné. Téma násilí je skloňováno v mnoha rodinách. Za posledních 9 let zemřelo v rodinách na následky násilí 48 dětí, 900 jich má trvalé zdravotní následky a přes 18 tisíc potřebovalo péči psychologa. Tato čísla a kritická situace v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v mnoha regionech jasně ukazují, že již není možné řešení situace dále odkládat.
Úprava zákona neznamená, že by rodičům za násilí na dětech hrozil postih. Má ale symbolizovat změnu v chování a nastavit nový standard. S domácím násilím má zkušenost dvaadvacet procent českých dětí, což je alarmující číslo. Šedesát procent rodičů stále používá tělesné tresty ve výchově. Velmi usilujeme o to, aby se to změnilo.
Těch aktuálních témat je ale celá řada. Kdybych měla jmenovat nějaké další, tak důležitá je péče o duševní zdraví dětí, zajištění dostatku služeb pro děti a jejich rodiny. Důležitá je mezioborová spolupráce. Myslím, že rezervy máme i v podpoře dětí ve vzdělávání. Na Výboru pro práva dítěte jsme opakovaně řešili problematiku výrazné podpory vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Podpora vzdělávání ostatně začíná již na úrovni předškolního vzdělávání, tj. v mateřských školách.
Jak se v Česku daří prosazovat systémové změny a co takový proces obnáší?
Velký smysl vidím v prosazování systémových změn, které pomohou početné cílové skupině. Prosadit systémovou změnu není snadné, je to dlouhodobý proces, který naráží na různé předsudky a zakořeněné představy. Jako příklad mohu opět uvést hluboce zažitý vzorec, že výprask je výchova. Není! V jednadvacátém století máme k dispozici řadu výzkumů, že tělesné tresty dětem škodí a jako výchovný prostředek jsou neúčinné.
O změnu spolu s dalšími českými odborníky usiluji řadu let. Česká společnost se v tomto ohledu velmi posunula, ale stále nás čeká mnoho práce. Musíme vysvětlovat, proč je nastavení normy dětství bez násilí důležité, proč je třeba přijmout příslušný zákon a jaké změny ho musí doprovázet. Jde zejména o předání informace, diskutování a šíření povědomí. Je to mravenčí práce, která se konečně začíná zúročovat. Bez sítě odborníků, se kterými na prosazení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí spolupracujeme, by změny nebylo možné prosadit.
Od příštího roku by v Česku měla po letech diskusí vzniknout pozice dětského ombudsmana, jak by mohla právě tato funkce zlepšit ochranu dětí v Česku? Zákon
ještě nebyl definitivně schválen, není jasné, jaké zázemí bude dětský ombudsman mít, co ale považujete za nezbytné, aby tato nová pozice uspěla a bylo možné nastavit fungující institut, který bude opravdu pomáhat dětem?
Právní ochranu dětí je nutné posílit. Potřebují svého ombudsmana nebo ombudsmanku. Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde dětský ombudsman chybí. Nemáme žádnou nezávislou instituci, která by se zabývala právy dětí v celé šíři. Část této práce již nyní vykonává veřejný ochránce práv, ale nemůže suplovat dětského ombudsmana. Veřejný ochránce práv se navíc nemůže zabývat právy dítěte obsaženými v Úmluvě o právech dítěte ve všech oblastech života. Nespadají do jeho kompetence, která je vymezena zákonem. Jedná se například o naplňování práva dítěte vyjádřit svůj názor v soudních řízeních nebo právo dítěte na obhajobu v trestním řízení. To by mohl nově zastávat právě dětský ochránce práv.
Na vhodnost vzniku tohoto institutu Českou republiku dlouhodobě upozorňuje Výbor OSN pro práva dítěte. Zřízením instituce dětského ombudsmana, ke které by se děti mohly obracet se svými trápeními a starostmi, dáme najevo, že nám na dětech záleží, že jsou pro nás důležité a že mají právo spolurozhodovat o otázkách, které se jich dotýkají.
Důležitou rolí dětského ombudsmana bude systematický dohled nad právy dětí. V současné době je ochrana práv dětí roztříštěna mezi několik resortů, chybí jeden úřad, který by měl práva dětí na starosti a síťoval odborníky a zaštiťoval ochranu práv dětí z jednoho místa.
Aby mohl dětský ombudsman důsledně plnit svoji roli, a očekávání jsou velká, je třeba, aby byl dostatečně personálně a finančně vybaven. Bez tohoto by dětský ombudsman fungoval pouze na papíře, nemohl by plnit své zákonné povinnosti. Nejde o to, vyhovět tlaku mezinárodních organizací, ale zřídit funkční instituci, která bude mít dostatek lidí a peněz a bude moci plnohodnotně vyřizovat agendu dětí. Na dětech, naší budoucnosti, bychom neměli šetřit. Děti jsou to nejcennější, co máme, a měli bychom se o ně řádně postarat.
Součástí by měla být také participace dětí, jak si zapojení dětí představit a máte s participací vy sama zkušenosti?
Důležité je s dětmi diskutovat už teď. Jak si představují, že bude dětský ombudsman fungovat, jakou pomoc při řešení různých problémů jim poskytne a obecně jakou roli bude při ochraně práv dětí hrát. Děti by také měly být zastoupeny v samotném procesu výběru dětského ombudsmana nebo ombudsmanky, měly by mít možnost ovlivnit, kdo historicky prvním českým dětským ombudsmanem bude. Samozřejmostí je, aby jejich hlasu byla dána významnost a váha, kterou si zaslouží.
Dětský ombudsman by měl zapojení dětí do veřejného života podporovat. Jejich pohled na společnost je obohacující. Důležitá je diskuze s dětmi o tom, co ony považují za důležité a co je trápí. A zjistit, jak si ony samy představují své zapojení do záležitostí, které se jich dotýkají.
Dětský ombudsman by měl mít k dispozici dětský poradní panel, se kterým bude aktivně spolupracovat a naslouchat jeho vidění světa. Musí se zvolit vhodný způsob komunikace s dětmi, který bude podporovat jejich zájem o dění kolem nich a podporovat jejich zapojení do činnosti dětského ombudsmana. Pro moji profesi je participace dětí naprostou samozřejmostí. Mladí dospělí jsou zastoupeni na zasedáních Výboru pro práva dítěte a je jim dáván adekvátní prostor se vyjádřit a ovlivnit směřování výboru a jeho výstupy.
Rozhovor byl poskytnut pro J&T Banka Noviny.
Článek naleznete i zde: www.jtbanka.cz