Již několik let se snažíte o prosazení zákona o dostupném bydlení. Co vše by jeho přijetí mohlo změnit?
Po letech od snahy o prosazení zákona o sociálním bydlení a diskusích o zákoně o dostupném bydlení nyní jednáme o přijetí zákona o podpoře v bydlení. Přijetí zákona o podpoře v bydlení by přineslo funkční nástroje tak dlouho podceněné prevence, které povede ke snížení počtu lidí v bytové nouzi. Díky funkční legislativě se rozšíří cenově dostupné bydlení v obcích a systém podporovaného bydlení s finanční motivací. Nastaví se pravidelné mapování bytové nouze. Rozšíří se kontaktní místa pro bydlení pro ověření bytové nouze a koordinaci místního systému včetně kontrol, což je již i v České republice osvědčený nástroj. V návaznosti na tato místa vznikne i právní, dluhové, sociální či realitní poradenství sloužící k získání či udržení bydlení. Dalším osvědčeným mechanismem je systém bydlení s garancí, který funguje formou záruky ze strany státu pro soukromé pronajímatele.
Důležitou službou pro udržení si bydlení je asistence v bydlení, která je klíčová v podpoře lidem, aby si udrželi bydlení. Dnes sice asistence v bydlení existuje, ale chybí systémové financování. Zákon by měl nastavit podporu při hrazení kaucí, výpadku příjmů apod. Přípravy zákona také počítají s předvídatelným finančním zajištěním všeho výše zmíněného.
Iniciativa Za bydlení loni na jaře předala svůj koncept návrhu zákona zástupcům vlády. Věříte, že zákon založený na vašich podnětech projde?
Víra je důležitá a stejně tak podstatné je úsilí. Naše podněty jsme odevzdali ministrům Bartošovi a Jurečkovi s tím, že z procesu příprav neodcházíme, jsme součástí jednání pracovních skupin a jako Platforma pro sociální bydlení i iniciativa Za bydlení jsme připraveni být strážním psem procesů. Víme, že potřebujeme být pořád ve střehu, připraveni nejen čelit protitlakům, ale také flexibilně reagovat na nové nápady a úpravy. Pro nás je zásadní, aby osoby, jež ho připravují, nezapomínaly na podstatu, proč vůbec zákon vzniká a na koho jeho podoba bude mít v konečném důsledku klíčový dopad – tedy na lidi v bytové nouzi a lidi ohrožené ztrátou bydlení.
O této problematice se mluví mnoho let, zatím se ale zákon prosadit nepodařilo. Proč je tak těžké najít shodu a jasnou podporu pro prosazení zákona, který by dostupné bydlení upravoval?
Těch důvodů je vícero a systémová změna nikdy není okamžitá a jednoduchá. Měnit mindset je úkol na dlouhá léta, naše představy o fungování společnosti či zásluhovosti nebo diskriminace jsou hluboce zakořeněny pod povrchem. Když se dívám s reflexí na předešlé období pokusů o prosazování legislativy, vidím, že neexistovala adekvátní mezirezortní součinnost se společným cílem, představou o jasných zdrojích financovaní celého systému, neměli jsme dostatečnou zkušenost s potřebami obcí, neexistovalo širokospektrální síťování a propojování mezi různými aktéry, kterých se změna týká, jako jsou obce, kraje, poskytovatelé sociálních služeb, soukromý trh s bydlením, akademická obec, neziskový sektor, lidé ze zkušeností s bytovou nouzí a další. Nyní jsme ušli kus cesty a můžeme s pokorou říct, že jsme nejdále, kde jsme doposud byli.
Důvodem nevůle něco změnit bylo možná i to, že veřejnost žije v domnění, že problém s bydlením se týká jen hrstky nepřizpůsobivých lidí. Jaká je ale realita, o kolika lidech se odhadem bavíme?
Za posledních několik let i česká veřejnost vnímá zvětšující se nedostupnost bydlení a stále více lidí si uvědomuje, že bytová krize se týká i střední třídy. To vede i k prohlubování nejistot a vnímání, že bydlení se stává tématem číslo jedno.
Pro nás to není žádná novinka – chudoba, bezdomovectví a vyloučení z bydlení nejsou novými problémy. Všechny tyto skutečnosti mají systémové příčiny.
Když mluvíme o konkrétních číslech, z dat k roku 2021 ze Zprávy o vyloučení z bydlení víme, že v bytové nouzi se nachází 76–165 tisíc lidí. Dalších 320–400 tisíc lidí, z toho cca 100 tisíc dětí, je bytovou nouzí ohroženo. Důležitou součástí problému jsou nadměrné náklady na bydlení, tj. vynaložení 40 % a více nákladů na domácnost na bydlení, kterými nyní trpí až 750 tisíc lidí, z toho třetinu tvoří seniorské domácnosti. V roce 2022 jsme zaznamenali výrazný nárůst cca o 30 % ohrožených domácností kvůli rostoucím cenám energií a rekordnímu růstu cen.
Kdo je ztrátou bydlení v České republice vlastně ohrožen nejvíce?
Jsme v situaci, že se nám rodí do nedůstojných podmínek stále víc dětí a v nedůstojných podmínkách stále víc seniorů a seniorek umírá.
V posledních pěti letech sledujeme trend zvětšujícího se počtu seniorských domácností, které trpí bytovou nouzí a končí v bezdomovectví tzv. na stará kolena. Mluvíme ve výrazné míře o ženách seniorkách, často vdovách, které po úmrtí partnera neutáhnou samy nájem nebo placení nákladů spojených s vlastním bydlením. Mimo seniorských domácností jsou ve výrazné míře ohrožené rodiny s dětmi, zejména pak rodiče samoživitelé, kde se obdobně bavíme do velké míry o ženách samoživitelkách.
Dá se očekávat, že do problémů se kvůli současné situaci dostanou i rodiny, které doposud svůj život zvládaly. Pozorujete už dnes nárůst lidí a rodin, které se dostávají do krize?
Ano, to se už nyní děje a výsledky prudkého zdražování a nárůstu cen uvidíme zřetelněji na jaře 2023. Téma, které nyní úzce rezonuje s potřebou systémových řešení bytové nouze, a to ideálně v podobě přijetí a implementace funkční legislativy k podpoře v bydlení, je energetická chudoba.
Podle studie už v roce 2021, tedy v období před prudkým zvýšením cen energií, žilo v energetické chudobě 910 tisíc obyvatel České republiky ve zhruba 500 tisících domácnostech. Nejvíce energetická chudoba doléhá právě na rodiny s dětmi, jedná se o 410 tisíc osob, z toho 220 tisíc dětí. Jinými slovy přibližně desetina dětí v zemi uprostřed Evropy žila a žije v energetické chudobě. Do této kategorie spadá i 130 tisíc osob v domácnostech samoživitelek. Druhou nejvíce zasaženou skupinou jsou lidé pobírající důchody – jedná se o 310 tisíc osob, tedy 16 procent z celkové důchodcovské populace. V energetické chudobě se také nachází 28 procent osaměle žijících důchodců, a opět nejčastěji žen.
Mátě nějaké relevantní odhady, co se bude dít, pokud se zákon o dostupném bydlení neprosadí?
Můžeme očekávat prohloubení všech systémových problémů, o kterých jsem si již zmínila – prohlubování chudoby, a to nejenom energetické chudoby, a příležitost k dalšímu rozšiřování a prohlubování obchodu s chudobou, prohlubování celkové nedostupnosti bydlení, živoření nejohroženějších cílových skupin – rodin s dětmi i seniorek a seniorů a negativní dopady na celou společnost, která bude investovat do řešení bezdomovectví místo funkčního řešení systémového snižování bytové nouze.
Kraje či obce v minulosti často namítaly, že nemají finance na výstavbu nových sociálních bytů, vaše platforma dlouhodobě usiluje o zákon, který přináší i jiné cesty řešení. Jaké to jsou?
Prosazujeme chytrý mix, který umožňuje vybudovat systém podpory v bydlení každé obci na míru. Systém je založen na tom, že odpovědné orgány budou mít povinnost volit nejlevnější účinné řešení: mnohdy není třeba stavět byty, stačí poradenství, využívání dávky mimořádné okamžité pomoci na kauci či již zmiňovaná asistence v bydlení.
Důležitou součástí celého mechanismu, který navrhujeme, je systém garancí pro obce a soukromé majitele, které fungují jako motivace zvýšit nabídku nájemních bytů, které budou dostupné ohroženým skupinám, o kterých jsem již mluvila. Toto opatření zpřístupňuje bytový fond pro domácnosti, které jsou teď vyloučeny z trhu s běžným bydlením. Mezi vlastníka bytu, tedy soukromého majitele nebo obec, a pronajímatele vstoupí garant, který majiteli zajistí úhradu nájemného, řešení škod nebo pomoc s vyřízením dávek na bydlení. V závislosti na rozsahu spolupráce pak získá garant nárok na státní příspěvky, například 24 tisíc korun na údržbu a administrativu za každý rok domácnosti v bytě. Vycházíme přitom z mezinárodní praxe aplikované v Belgii a Francii, ale i z osvědčených místních zkušeností v České republice, např. z Ostravska, Mostu a Prahy.
Další z možností je obcí dobrovolně vložený byt do Fondu podporovaného bydlení. Kontaktní místo podpory v bytové nouzi rozhodne o domácnostech, které by měly být do bytu umístěny, a obec si následně vybere nájemce a vzniká jí nárok na náklady spojené s provozem ve výši 24 tisíc korun za každý rok domácnosti v bytě.
Obce tak budou mít díky garanci a kompenzaci nákladů menší obavy z pronajímání bytů domácnostem v bytové nouzi. Předpokládáme proto, že do fondu bude vloženo několik tisíc obecních bytů.
Poslední navrženou možností je balíček zaměřený na výstavbu, rekonstrukci či výkup bytů.
Obce budou moci získat novou investiční podporu pro pořizování bytů prostřednictvím výstavby, rekonstrukcí nebo výkupu bytů. V programu na to bude vyčleněno několik miliard korun ročně. Podporovat se bude především rekonstrukce obecních bytů, výstavba nebo výkup podle toho, která varianta bude levnější. Program cílí na regiony, kde není možné řešit bytovou nouzi jinak. Všechny byty pořízené díky této podpoře musí obce vložit do Fondu podporovaného bydlení a ponechat je tam po dobu minimálně deseti let. Minimalizuje se tak riziko, že dojde ke zneužití financí ze státního rozpočtu a do bytů budou umisťovány rodiny, které pomoc nepotřebují nejvíce.
Jaký vliv má neexistence toho, co navrhujete, na rodiny s dětmi, co vše rodinám ohroženým ztrátou bydlení hrozí?
Dopady na dětech vidíme nejvýrazněji. Více než 20 tisíc dětí nyní vyrůstá v dětských domovech a pěstounské péči. Od roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil. Právě nevyhovující bydlení je v mnoha případech jedním z hlavních důvodů, proč jsou děti umísťovány mimo rodinu. Náhradní péče aktuálně stojí stát více než 7 miliard korun ročně. Přijetím zákona se sníží počet dětí, které jsou z rodin odebrány. Pozitivní dopad bude mít taky na mladé lidi, kteří opouští dětské domovy. Ti nyní často končí kvůli absenci podpory bydlení na ulici.
Pokud se někdo dostane do situace, že mu hrozí ztráta bydlení, kam se dnes může obrátit? A je možnost najít pomoc stejná ve všech regionech?
Problém tkví v současné absenci jednotné a systémové pomoci napříč obcemi. Vše závisí na místních politických rozhodnutích, nastavení místní infrastruktury, zdrojů bytů a podpory a všeobecných snah, jestli a jak k dostupnosti bydlení přistoupit. V obcích, kde existují kontaktní místa pro bydlení fungující jako rozcestník pro hledání řešení, lze nacházet pomoc. V mnoha obcích jsou domácnosti v koloběhu hledání řešení odkázány jen na síť sociálních služeb. Sociální služby jsou důležité, ale bytovou nouzi samotné nevyřeší. Proto je nutné hledat cesty k propojení zdrojů bydlení a zdrojů kvalitní podpory sociální práce.
Rozhovor byl poskytnut pro J&T Banka Noviny.
Článek naleznete zde: www.jtbanka.cz
